I vy často nadáváte na to, že někteří lidé nezvládají gramatiku, protože píšou špatně i a y? A víte třeba i o tom, že jejich chyba vlastně není gramatická? V tomto článku se dozvíte, jak je to možné.
Obsah článku:
- proč je vlastně důležité znát zrovna tyto pojmy,
- rozdíl mezi gramatikou a pravopisem,
- kde se dělají chyby častěji.
Gramatika a pravopis: proč je rozlišovat
Pochopitelně vám musíme říct, že je zkrátka vhodné pojmy znát a správně užívat. Také ale chápeme, že ne všichni se v běžném životě zabýváte lingvistikou – a smysl v této znalosti tedy pořád nevidíte.
Pak ale vězte, že existují i situace v běžném životě, kdy se vám konkrétně tato znalost může hodit.
Představte si třeba, že na internetu projíždíte komentáře. Vidíte chybu – někdo napsal, že má v domě miši namísto myší. Rozhodnete se mu to sdělit a odpovíte mu, že asi úplně neovládá gramatiku. Jenže on je prohnaný a ví, že ve svém příspěvku gramatickou chybu neměl, pouze tu pravopisnou.
Bude mít pravdu. A prohrávající nakonec budete vy, přestože chyba v jeho příspěvku nepochybně byla.
Tak nebuďte za hlupáky a naučte se rozdíl mezi gramatikou a pravopisem. Tolik času vám to zase nezabere.
Gramatika
Pojem všichni známe a používáme. Děláme tak ale správně? Bohužel se ukazuje, že poměrně často ne. Jako gramatické chyby totiž rádi označujeme veškeré chyby související s jazykem, jenže gramatika nezastřešuje všechny chyby.
Gramatika neboli mluvnice je nauka o tvoření slov, vět a textu. Zahrnuje hláskosloví, slovní zásobu, tvarosloví, skladbu a nauku o slohu.
Gramatická pravidla se vytvořila přirozeně a spontánně, a i díky tomu rodilí mluvčí dělají mluvnické chyby minimálně – s užíváním jazyka jsou zkrátka sžití. Rodilému mluvčímu českého jazyka by česká gramatika měla jít bez větších problémů.
K nejčastějším prohřeškům patří chyby tvaroslovné (= morfologické). Jedná se o pochybení v rámci časování a skloňování.
Pravopis
Čím se ale gramatika nezabývá je mimo jiné správný zápis jazyka. Tím se zabývá pravopis neboli ortografie. Pravopisem rozumíme ustálený zápis zvukové podoby spisovného jazyka do podoby psané.
Tato pravidla jsou (resp. byla) zavedena uměle, přičemž platí, že pravopisné chyby dělá každý. Někdo méně, někdo více, každý ale někdy nějakou pravopisnou chybu udělá. Komplikovaný český pravopis tak dokáže potrápit i zkušeného bohemistu.
Jaký je tedy rozdíl mezi gramatickými a pravopisnými chybami?
Narazili jste v nějakém textu na chybu v i/y, mě/mně, interpunkci či překlep? Pak jste našli chybu pravopisnou.
Oproti tomu chybu gramatickou zaznamenáte spíše u cizinců, jelikož se jedná např. o špatné užití pádu či nesprávnou větnou konstrukci.
Pojďme si to ale pro jistotu ukázat na příkladech.
Pravopisné chyby
- Naše děti mají rádi čokoládu.
- Mě se to vážně nelíbí.
- Chtěl abych, přišel dřív.
- Na vánoce jsme si s manželem pořídily noví nábitek.
Gramatické chyby
- Náš děti má rád čokoládu.
- Já se to nelíbí.
- On dřív, aby já přišli, chtěla.
- Ve Vánoce jsem si s manžel pořídili nová nábytek.