Nevíte, jestli svým zákazníkům na internetu tykat či vykat nebo jakými pravidly se řídit v běžných situacích, případně na pracovišti? V tomto článku vás seznámíme se základní etiketou tykání a vykání, která se vztahuje na mluvenou i psanou podobu jazyka.
Jakými pravidly se řídí tykání a vykání?
Tykání a vykání se řídí kulturními a společenskými pravidly, přičemž vykání vyjadřuje projev zdvořilosti a vzájemné úcty. V češtině se tykání a vykání vyjadřuje pouze v jednotném čísle. Nelze tedy rozlišit, zda jde o vykání jedné nebo více osobám.
V češtině, podobně jako v jiných evropských jazycích, je hlavním kritériem blízkost a známost osob bez ohledu na společenské postavení. Z toho vyplývá, že tykat může i podřízený nadřízenému, mladší staršímu, žena muži a naopak. Nicméně existuje pravidlo, že tykání by měla vždy jako první navrhnout společensky vyšší osoba, to znamená:
- Nadřízený podřízenému (nehledě na věk a pohlaví)
- Žena muži (i pokud je muž starší)
- Starší mladšímu (v případě stejného pohlaví)
Přestože žena má ve společnosti vyšší postavení než muž, a tedy ona má právo určit, jakou formou bude probíhat komunikace, na pracovišti vždy rozhoduje vyšší pozice bez ohledu na věk a pohlaví. Výjimku představuje také situace, kdy je muž společensky vysoce postavený, zatímco žena nikoli.
Kdy je běžné tykání?
Podle etikety tykání vyjadřuje určitou míru důvěrnosti mezi lidmi, kteří se znají. Je tedy obvyklé například mezi přáteli, příbuznými, známými, studenty a dětmi. V současné době je už také poměrně běžné v pracovních kolektivech.
Tykání a vykání na pracovišti
Existují zaměstnání, kde si lidé v zásadě vykají a tykání je považováno za nepatřičné. V současné době ovšem převládá familiární firemní kultura, kde si naprosto každý tyká, nehledě na pozici, kterou ve firmě zastává.
Dále pak existují firmy, které upřednostňují vykání a oslovování křestním jménem. Tímto způsobem vyjadřují zaměstnanci svému nadřízenému úctu, zatímco konverzace může probíhat uvolněně. Ať už jsou pravidla v zaměstnání, do kterého nastoupíte, jakákoli, vždy se řiďte základním pravidlem. Netykejte ostatním, dokud vám to sami nenabídnou.
Tykat nebo vykat v textu?
Podobně jako při osobním setkání i v případě psaného textu záleží na tom, komu je určený a o jaký typ textu se jedná. Pro webové stránky nebo jiné propagační materiály neexistuje striktní pravidlo ohledně vykání a tykání. Správné použití tykání nebo vykání tak může rozhodovat o tom, jestli váš blog bude vydělávat.
Důležité je ovšem rozhodnout se pro jeden způsob a toho se držet ve všech textech. Není nic horšího, než když navštívíte mladistvě laděný web, který k vám promlouvá familiárními texty, ale vzápětí z něj obdržíte newsletter v duchu obchodní korespondence z 90. let.
Cílová skupina
Při rozhodování o tom, zda oslovit vašeho klienta formou tykání či vykání, by vám měla pomoci odpověď na otázku: Kdo je vaším ideálním zákazníkem? Jakmile si tento bod ujasníte, sami už budete vědět, jakého člověka chcete svými texty přitahovat a zda takové osobě bude milejší tykání či vykání.
Tykání je prozatím méně časté a zpravidla se doporučuje jen pro úzce definovanou skupinu lidí. Pokud například oslovujete cestovatele, sportovce, studenty a další specifickou skupinu lidí, tykání bude přirozenější formou. Oslovujete-li širokou veřejnost nebo starší skupinu osob, vykání bude pravděpodobně vhodnější volbou.
Malé v nebo velké V ve vykání?
Pokud na svých webových stránkách budete čtenáře oslovovat výrazy jako Vám, Vás apod. a dokonce ještě několikrát po sobě, vězte, že na čtenáře dobrý dojem neuděláte. Takovéto texty naopak působí velmi podbízivě a nedůvěryhodně. Proto si zapamatujte následující pravidlo:
Velké V se píše výhradně ve tvarech osobních a přivlastňovacích zájmen (Vám, Vás, Váš apod.)v korespondenci (papírové i elektronické) jakožto vyjádření úcty a zdvořilosti vůči jednotlivci, více osobám i kolektivu.
Ve všech ostatních případech je žádoucí vykání s malým v. Velké V tedy pište pouze v dopisu, e-mailu, případně jiné elektronické komunikaci (WhatsApp, Facebook messenger apod.) za účelem vyjádření úcty a zdvořilosti.