Jak se stát soudním tlumočníkem?

Stát se soudním tlumočníkem vyžaduje dlouhodobou přípravu na získání potřebného vzdělání v oboru a tlumočnické praxe, které jsou podmínkou pro jmenování do funkce krajským soudem. Zajímá vás, jakou kvalifikaci potřebujete, abyste se stali soudním tlumočníkem?

soudní tlumočník

Co se v tomto článku dočtete?

  • Kdo je soudní tlumočník
  • Kde pracuje soudní tlumočník
  • Sdružení pro soudní tlumočníky
  • Jaké vzdělání potřebuje soudní tlumočník
  • Jak se stát soudním tlumočníkem po získání kvalifikace
  • Právní nárok na jmenování soudním tlumočníkem

Kdo je soudní tlumočník?

Soudní tlumočník je fyzická osoba zapsaná do seznamu tlumočníků a překladatelů Ministerstva spravedlnosti, která má oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost před orgány veřejné moci v souvislosti s právním jednáním ve formě notářského zápisu.

Tato osoba tedy vyhotovuje soudní (úřední) překlady. Seznam Ministerstva spravedlnosti, do kterého je soudní tlumočník zapsán, je následně zasílán Policii ČR, všem soudům a také je veřejně přístupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Profese soudního tlumočníka i soudního překladatele jsou spojeny v jednu profesi oficiálně nazývanou „soudní tlumočník“. Soudní tlumočník je tedy současně překladatelem a naopak. Soudní tlumočník musí být do této funkce jmenován příslušným krajským soudem v místě bydliště.

Kde pracuje soudní tlumočník?

Práce soudního tlumočníka může být pro mnohé lákavá pro vidinu dobrého výdělku, ale je důležité si uvědomit, že soudní tlumočník se nezabývá jen překladem osobních dokumentů, ale i překlady dlouhých policejních spisů, účetních a auditorských zpráv a někdy také překlady lékařských zpráv.

Jindy zase může být soudní tlumočník nucen účastnit se dlouhých soudních jednání a policejních výslechů, aniž by předem dostal jakékoli referenční materiály.

Soudní tlumočení dle zákona není podnikatelskou činností, tudíž soudní tlumočník nemusí mít ke své činnosti živnostenský list. Činnost soudních tlumočníků dále upravuje Vyhláška o znalcích a tlumočnících (Vyhláška 37/1967 Sb.). Nejčastějšími místy, kde soudní tlumočníci pracují, jsou například následující situace, kterých se účastní cizojazyční mluvčí:

  • Soudy
  • Odbor azylové a migrační politiky MV ČR
  • Kriminální policie
  • Svatební obřady
  • Jednání u notáře či advokáta
  • Založení společnosti
  • Podpis kupní smlouvy nemovitosti apod.

Sdružení pro soudní tlumočníky

Soudní tlumočníci se mohou stát členy profesního sdružení soudních tlumočníků zvaného Komora soudních tlumočníků a překladatelů, prostřednictvím kterého mohou být informováni o změnách v legislativě, řešit aktuální problémy či terminologii nebo se účastnit setkání s kolegy. Toto sdružení navíc vydává i vlastní časopis zvaný Soudní tlumočník.

Komora soudních tlumočníků dále rovněž organizuje speciální kurz pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem, jehož absolvování může být pro některé soudy podmínkou pro jmenování. Kurz se koná vždy jednou týdně v sobotu a je zakončen závěrečným testem a zkušebním překladem.

Další organizací, která sdružuje profesi tlumočnictví a překladatelství, je Jednota tlumočníků a překladatelů. Jejím členem se ovšem může stát jakýkoli tlumočník a překladatel, nikoli jen soudní tlumočník. Tato organizace vydává vlastní časopis pod názvem TOP.

Jaké vzdělání potřebuje soudní tlumočník?

Abyste se mohli stát soudním tlumočníkem, musíte splnit hned několik podmínek, které jsou stanoveny přímo zákonem. Než se stanete tlumočníkem či překladatelem, musíte nejprve získat státní jazykovou zkoušku, která vás opravňuje k překladatelské činnosti. Toho lze dosáhnout dvěma způsoby.

Státní zkouška z překladatelství a tlumočnictví

V obou případech musíte mít ukončené vysokoškolské pětileté magisterské vzdělání. První možností je rovnou vystudovat jazykový obor filologie či tlumočnictví/překladatelství zakončený státní jazykovou zkouškou.

Vystudujete-li jakýkoli jiný obor než výše uvedený, ale máte ukončený magisterský titul a chcete se stát překladatelem/tlumočníkem, musíte složit nejvyšší státní jazykovou zkoušku, tedy státní jazykovou zkoušku tlumočnickou nebo překladatelskou.

Obě jsou postaveny naroveň, postačí tedy jen jedna z nich. Můžete je složit na některé z jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, kde byste pochopitelně nejprve měli absolvovat přípravný kurz, případně si opatřit potřebné materiály. To je druhá varianta, jak získat patřičné jazykové vzdělání.

Vzdělání v oblasti práva

Abyste se stali soudním tlumočníkem, nestačí vám ovšem pouze státní jazyková zkouška z překladatelství a tlumočnictví. Musíte rovněž získat vzdělání v oblasti práva. Zde se opět nabízejí dvě možnosti. První z nich je získání vysokoškolského magisterského (nebo vyššího) vzdělání na právnické fakultě v ČR.

Druhou možností je absolvovat doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele. Pokud víte již během vysokoškolského studia jazyka, že byste se chtěli stát soudním tlumočníkem, toto doplňkové vzdělání si můžete splnit již při studiu. Studium je rozděleno na dvě části. První část tvoří přednášky v češtině a druhou terminologie v cizím jazyce. Studium je dvousemestrální a v České republice jej nabízejí tyto dvě fakulty:

  • Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
  • Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Jak se stát soudním tlumočníkem po získání kvalifikace?

Po získání patřičného jazykového a právního vzdělání se ovšem soudním tlumočníkem ihned nestanete. Po dokončení vysoké školy musíte získat ještě minimálně 5 let praxe jako tlumočník či překladatel. Praxe, kterou jste získali během studií se zpravidla nezapočítává. Tuto praxi můžete doložit prostřednictvím faktur, soutěží, publikačních činností překladů, doporučení apod. Čím více aktivní jako překladatelé či tlumočníci budete, tím lépe pro vás.

Žádost o jmenování soudním tlumočníkem

Jakmile splníte všechny výše uvedené podmínky, můžete u krajského soudu v místě vašeho trvalého bydliště podat žádost o jmenování tlumočníkem. K žádosti musíte přiložit dokončené vzdělání, vaši praxi a výpis z rejstříků trestů. Nového tlumočníka vždy jmenuje předseda krajského soudu, výjimečně místopředseda, každý půl rok. Zpravidla na jaře a na podzim.

Jmenování soudním tlumočníkem

Po jmenování nový soudní tlumočník složí slib, je zapsán na seznam soudních tlumočníků a překladatelů, obdrží tlumočnický deník a získá tlumočnickou pečeť, neboli kulaté razítko. Tlumočnický deník slouží k zaznamenávání jednotlivých úkonů pod daným číslem a každý soudní tlumočník je povinen jej vést. Za jmenování se platí poplatek 1000 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Právní nárok na jmenování soudním tlumočníkem

Přestože můžete získat veškerou kvalifikaci nutnou pro jmenování soudním tlumočníkem, nemáte na to právní nárok. Co to v praxi znamená?  Přestože soudy mohou soudní tlumočníky jmenovat dvakrát ročně, nemají povinnost tak učinit. Vždy se totiž nejprve přihlíží k tomu, zda má soud pro daný kraj dostatek tlumočníků v daném jazyce, tedy jak moc je seznam tlumočníků plný. Tuto informaci si můžete sami ověřit přímo na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Tam najdete, kolik tlumočníků pro daný jazyk mají jednotlivé krajské soudy zapsány na svém seznamu. Pokud ovšem po podání žádosti do funkce soudního tlumočníka nebudete jmenování, můžete žádost podat opakovaně. Více informací vám rovněž mohou poskytnout pracovníci oddělení znalců a tlumočníků krajských soudů.

Mohly by vás zajímat také tyto články:

Šušotáž (tlumočení šeptem)

Bleskové překlady

Desktop publishing (DTP)

Pin It on Pinterest

Share This