Psaní n nn

Čeština skýtá spoustu záludností, které nejednoho mohou při psaní lehce zmást. A mezi ně patří i záměna jednoduchého n a dvojitého nn. V tomto článku vám proto pomůžeme si v tom jednou pro vždy udělat jasno.

Psaní n nn

Základní pravidla pro psaní n, nn

Rozlišovat, kdy píšeme n a nn, jsme se učili už na základní škole a pro spoustu školáků to nejspíš bylo, nebo stále je, pouze dalším „nesmyslným“ pravidlem, které jim komplikuje možnost psát bezchybně. Jenže postupem času skoro každý pravděpodobně zjistí, že chtě nechtě, tomuto jevu se v životě jednoduše nevyhne. Pojďme si tedy ujasnit základní pravidla, kterými se řídit.

Kdy se píše dvojité nn?

1.    Přídavná jména tvořená příponou – a –

Dvě n se vždy píšou u přídavných jmen, která jsou odvozená od podstatných jmen končících na n. Přesněji řečeno, jejichž kořen končí na n. Jsou to ta přídavná jména, jež jsou tvořena příponou -ný či . Vzhledem k tomu, že při převodu podstatného jména na přídavné jméno vypouštíme koncovku (pokud tam nějaká je), vždy rozhoduje kořen slova. Ukážeme si to na příkladu.

  • Pokud použijeme například slovo cena, přídavné jméno bude cenný: zde jsme vypustili koncové -a, čím jsme dostali kořen slova cen, který končí na n. Proto je zde dvojité nn.

Jako další příklady si uvedeme ještě několik slov tvořených stejným způsobem:

  • Víno: vinný
  • Ráno: ranní
  • Vina: vinný
  • Koruna: korunní
  • Den: denní
  • Slunce: slunný
  • Tepna: tepenní

2.    Slova odvozená od přídavných jmen psaných s nn

Na základě výše uvedených pravidel mohou vznikat také příslovce, nová podstatná jména či stupňovaná přídavná jména. Ta mohou být rovněž odvozena přímo od podstatného jména, přičemž podstatné jméno v tomto případě nemusí existovat, nebo se jednoduše nepoužívá. V takovém případě je slovo odvozeno od přídavného jména, které již obsahuje dvojité n. Níže si uvedeme některé příklady:

  • Cena – cenný: cennější, cennost
  • Bezcenný: bezcennost (zde již základní podstatné jméno neexistuje – přídavné jméno je odvozeno od slova cenný)
  • Povinný: povinně, povinnost
  • Všestranný: všestranně, všestrannost, všestrannější
  • Nevinný: nevinnost, nevinnější
  • Účinný: účinnější, nejúčinnější

Kdy se píše jedno n?

1.    Přídavná jména odvozená od zvířat

Jednoduché n se píše u přídavných jmen, která jsou odvozená příponou od podstatných jmen označujících zvířata, jejichž kořen končí na -n. Jako příklady si uvedeme následující slova:

  • Havran: havraní
  • Slon: sloní
  • Kuna: kuní

2.    V přídavných jménech odvozených od příčestí trpných

Pokud si nejste jisti, co vlastně znamená příčestí trpné, řeč je o tvaru slovesa, které je tvořeno pomocným slovesem být, s nímž utváří slovesný opisný tvar, např. je zakazován. Tento tvar slovesa se tvoří z minulého slovesného kmene koncovkami -n, -na, -no v jednotném čísle. Mezi typické tvary patří následující příklady:

  • Zakazován: zakazovaný
  • Chráněn: chráněný
  • Konán: konaný

3.    Přídavná jména tvořená příponou –ěný

V tomto případě opět hovoříme o odvozování přídavných jmen ze jmen podstatných, jejichž kořen končí na písmeno -n. Tato přídavná jména jsou tvořena příponou -ěný. Mezi taková slova patří například následující:

  • Vlna: vlněný
  • Hlína: hliněný

4.    Podstatná jména odvozená od přídavných jmen končících na -ný, -ní

Jedná se o jedno z těch pravidel, která často činí studentům i dospělým lidem potíže, neboť je snadné nechat se zmást přídavnými jmény, ve kterých se píše dvojité n. Proto je důležité zapamatovat si koncovky, které určují, že máte napsat pouze jedno n. Těmi jsou koncovky – ík, -ice, a -ina. Jako příklady si uvedeme následující slova:

  • -ík: ceník (x cenný), deník (x denní)
  • -ina: cenina
  • -ice: okenice (x okenní), vinice (x vinný)

5.    Výjimky

Existují také slova, která se přímo neřídí výše uvedenými pravidly, a právě kvůli tomu často činí lidem obtíže. Nezbývá vám tedy než si tato slova jednou pro vždy zapamatovat. Mezi ně patří následující:

  • Raný: ve významu časný. Nejsou tedy odvozena od podstatného jména ráno, např.: raná gotika, rané brambory, raná sklizeň.
  • Některá zdrobnělá slova: sem patří slova jako jsou panenka (x panna), Anička (x Anna) apod.
  • Dceřiná: např. společnost. Toto pravidlo bylo stanoveno roku 1957 od vydání příručky Pravidla českého pravopisu.
  • Trojklaný: slovo je odvozené od příčestí trpného klán slovesa kláť.

Mohlo by vás také zajímat:

V případě nejasností se můžete podívat do jazykové příručky, případně si důležité dokumenty nechte zkontrolovat od zkušeného korektora třeba z naší překladatelské agnetury.

Pin It on Pinterest

Share This