Český pravopis není jednoduchý ani pro rodilé mluvčí jazyka, jelikož obsahuje mnoho záludných gramatických jevů, mezi něž patří i psaní s/se a z/ze na začátku slov a v předložkách. V tomto článku vám však poradíme, jakými pravidly se řídit.
Jaká jsou pravidla pro saní s/z?
Zatímco při psaní předložek vám pomůže znalost gramatických pádů, ke správně napsané předponě potřebujete částečně znát i historický vývoj některých slov. Níže si rozdělíme pravidla pro psaní s/z podle jednotlivých kategorií.
Psaní předložek s/z
Pravidla pro psaní předložek s/z se řídí gramatickými pády slov, se kterými se pojí. Nezáleží tedy na tom, jak předložku vyslovujete, jelikož to může podléhat spodobě znělosti. Předložky se vždy pojí buď s 2. nebo se 7. pádem, přičemž pravidlo je následující:
- S 2. pádem se pojí předložka z/ze – můžete si tedy pomoci pádovým spojením „z koho / z čeho“. Např.: Vykoukl z okna, spadl z koně, vyšel z domu apod.
*Pokud se objeví spojení vyjadřující směr „z povrchu dolů“ může se v takovém případě psát předložku s, např. sundat se stolu. Tato předložka je však považována za archaickou a jsou tedy správné obě varianty, čili předložka s i z.
- Se 7. pádem se pojí předložka s/se – v tomto případě je možné si pomoci pádovými výrazy „s kým / s čím“. Např. ubytování s internetem, jdu s tebou, chléb s máslem, muž s čepicí apod.
*U tohoto pravidla si dejte pozor na psaní výrazů sebou a s sebou. Pokud je původcem děje osoba, která vykonává nějakou činnost, píše se pouze výraz bez předložky, jako: „škubat sebou“. Předložku je třeba psát tehdy, jedná-li se o významové spojení vyjadřující, že máte něco při sobě s sebou, např.: „vezmu si s sebou spacák“, „nést s sebou jídlo“ apod.
- Výjimečně se můžeme setkat s psaním předložky s, která se pojí se 4. pádem. Jedná se však o archaické výrazy, které se dnes využívají už jen zřídka. Těmi jsou „být s to“, „kdo s koho“.
Psaní s/se v předponách
Vzhledem k tomu, že některá slova se řídí historickým pravopisem, nezbývá, než si je jednoduše zapamatovat nazpaměť. Některá z nich lze odvodit i na základě pravidel, která si níže uvedeme, ale to v tomto případě vyžadují velmi dobrý jazykový cit. Nejčastější výrazy, které se tedy vždy píší s předponou s, jsou následující:
- Sklidit, schovat se, skonat, skončit, skoupit, spáchat, skoupý, spálit, spasit, splatit, splašit, splnit, spotřebovat, spořádat, sprovodit (ze světa), spropitné, stěžovat si, stmívat se, strnout, strávit, strpět, stvořit, stýskat si, stržit
Pohyb shora dolů
Do této skupiny řadíme i slova, která jsou odvozená nebo v přeneseném významu. Patří sem slovesa typu:
- Shodit, sklouznout, sčesat, spláchnout, spustit se apod.
Pohyb z povrchu pryč
I v tomto případě se pravidlo vztahuje na slova v přeneseném významu. Patří sem výrazy jako:
- Setřít, skrojit, spláchnout, svléci, sletět, sfouknout, smést apod.
Pohyb k sobě či dohromady
Do této skupiny řadíme především následující slova:
- Shledat se, sloučit, svázat, sžírat se, shrabat, spřátelit se, stisknout apod.
Uzavření dohody
Názorným příkladem slov, která vyjadřují tuto činnost, jsou slovesa:
- Sestavit, sjednat, skamarádit se, spočítat apod.
Psaní z/ze v předponách
I v případě psaní předpon z/ze existují slova, která se špatně odvozují na základě běžných pravidel, jelikož mají historický základ, a proto je nutné se je naučit nazpaměť. Mezi nejpoužívanější slova psaná s předponou zpatří následující:
- Zkoumat, zkumavka, zkoušet, zkušenosti, zhostit se, zpívat, zpotit se, zplihlý, zpovídat se, zpupný, zpytovat, ztepilý, způsob, ztopit, ztuchlý, ztratit, zříci se
Dokonavá slovesa
Pokud se z nedokonavého slovesa stane sloveso dokonavé, platí zde pravidlo, že na začátku slova bude předpona z. Například: rudnout – zrudnout. Někdy se tomuto pravidlo, zejména na školách říká také „změna stavu“. Jako další příklady si můžeme uvést následující:
- Zhroutit se, zničit, zchudnout, zorganizovat, zbělat apod.
Dokonavá slovesa mohou vznikat rovněž z podstatných a přídavných jmen, mezi ně patří například tato:
- Zhudebnit, zpeněžit, zdůvodnit, zpřísnit apod.
Nedokonavá slovesa z dokonavých sloves
Existují rovněž slovesa, který mají nedokonavý slovesný rod, ale vznikla z dokonavých sloves pomocí přípony (typicky -ovat), tudíž zde píšeme předponu z. Mezi příklady patří:
- Zosobňovat, znárodňovat, zpronevěřovat, zdokonalovat apod.
Chytáky, na které si dát pozor
Na závěr si ještě uvedeme slova, která znějí velmi podobně, ale liší se významem. Právě z tohoto důvodu vás může snadno zmást, kdy napsat předponu s a kdy zase z. Abyste těmto chytákům nenaletěli, uvedeme si nejčastější dvojice, které lidé běžně zaměňují.
- shlédnout (z vyhlídky do dálky) x zhlédnout (film)
- sběh (lidí) x zběh (dezertér)
- svolat (poradu) x zvolat (nahlas)
- slézat (ze střechy) x zlézat (zdolávat např. horu)
- sjednat (smlouvu) x zjednat (pořádek)
- stéct (voda se stolu) x ztéct (útokem dobýt)
- skosit (trávu) x zkosit (úhel)
- skroutit (dva provazy dohromady) x zkroutit (ohnout)
- spravit (rozbité hodiny) x zpravit (rodiče o známce)
- strhat (ze zdi) x ztrhat (dílo v recenzi)
Kromě těchto významově odlišných slov ale existují také dvojice slov, které je možné psát oběma způsoby. Dokonce i významový rozdíl je mezi těmito slovy jen minimální. Předponu s i z tedy můžete psát v následujících slovech:
- scestovat x zcestovat
- spráskat x zpráskat
- schvátit x zchvátit
- schumlat x zchumlat
- schytat x zchytat
- smáčknout x zmáčknout
V případě nejasností se můžete podívat do jazykové příručky, případně si důležité dokumenty nechte zkontrolovat od zkušeného korektora třeba z naší překladatelské agnetury.